Trvání akce od 14. března 2019 19:00 do 14. března 2019 21:00
Zveme vás na představení Margaritě… španělského dramatika Carlose Be, které proběhne ve čtvrtek 14. března od 19.00 hodin ve studovně. V hlavní a jediné roli se představí Ljuba Krbová pod režijním vedením Tomáše Staňka. Jak bojovat s nepřízní osudu? Nejlépe s humorem, nevadí, že je občas drsný. A hlavně se nenechat v průšvihu utopit. Nadechnout se lze i jednou nosní dírkou.
Margaritě… je monodrama, které Carlos Be napsal během listopadu a prosince roku 2012 na cestách mezi Madridem, Prahou a Pelhřimovem. Dojemná i silná hra se dostala mezi finálové texty španělské soutěže tvůrčího psaní Premio Borne de Teatre 2013.
„Studoval jsem medicínu až do páťáku, kdy jsem toho definitivně nechal. Vždy jsem měl k psaní sklony. A těsně před státnicemi na medicíně jsem si řekl teď, nebo nikdy. Buď se rozhodnu být už navždy lékařem, anebo začnu psát. A tak jsem začal psát,“ představuje se Carlos Be, který patří mezi významné španělské autory. „Lékařské prostředí mi dalo základy. Reálné znalosti, které se vždy hodí. Pronikají do spousty her,“ dodává.
Předprodej vstupenek probíhá ve studovně.
O Margaritě…
Margarita je obyčejná žena. Pracuje v samoobsluze, manžel odešel za milenkou a na výchovu tří dětí zůstala sama. Dnes už jsou dospělé. Margaritu trápí, že vřelé vztahy mezi nimi nepanují. Ale až když padne do opravdu pořádného průšvihu, o kterém vypráví s humorem občas drsným, dokáže obnovit vztah se svými dětmi, třebaže to zprvu vypadalo jako holá nemožnost. Margarita vypráví o sobě, o dětech, o svém průšvihu a vlastně nejvíc o nás všech.
Ljuba Krbová o hře říká
Na herectví mě nejvíc baví kontakt s partnerem. Je to tak trochu jako v tenisu. Čekáte na přihrávku a podle toho, co přiletí na vaši stranu kurtu, reagujete. Ta hra, napětí, zvědavost, překvapování... díky tomu je každé představení trochu jiné, jedinečné. Proto jsem se celý život monodramatu vyhýbala. Ale nikdy neříkej nikdy! Margarita mě nadchla, rozesmála, rozbrečela a tak jsem si ji zamilovala. Doufám, že budu schopná tu lásku poslat dál.
Úryvky ze hry
Ve vývoji člověka, muže, nastane okamžik, kdy vstoupí do symbiózy s křeslem a pivem, a je jedno, kterému mužstvu fandí, hlavně že vyhrává, jedno nad druhým: jenom potřebuje nějaké druhé a my mu nosíme pivo a myslíme si, že právě ten náš je tím nejúžasnějším mužem na světě, a ještě nevíme, že ten nejúžasnější muž na světě si myslí, že naše srdce je uděláno ze skvělé houbičky na mytí nádobí.
V poledne mě vyzvedne, můj Jan. Přichází pěšky. Ptám se, kam mě pozve na oběd. Směje se. Má dobrou náladu. Líbí se mi, jak se na mě dívá. Je sympatický. Ať chceš nebo ne, pro matku je pýchou mít sympatického syna. A když je ještě k tomu gay, je to jako sen.
Sedím na kuchyňské stoličce, a ona, aniž by se přestala usmívat, mi kuchyňským ubrouskem osouší slzy a já si ty slzy nechávám osoušet a dál děkujeme jedna druhé za celý život, protože ačkoliv jsme tak hloupé, umíme milovat a to je to nejdůležitější.
Recenze Pavla Širmera
Monodrama o ženě, která se musí postavit neoptimistické lékařské diagnóze. Carlos Be sepsal reálně se jevící myšlenky a pocity obyčejné ženy. Přestože problematika a užívané dramatické prvky jsou poněkud obehrané, autor se (také díky použití humoru) vyhnul zveličování a falešnému sentimentu. A na konci připravil překvapení přinášející přesah i do života těch, kteří mají to štěstí být zdraví. Naturelu Ljuby Krbové hra přesně sedí. Herečka nevystoupí z role, jakoby příběh opravdu odžila…
Zdroj: www.margarite.cz
